Tipy na výlet

Tipy na výlet

Od nás lze vyjít nebo vyjet také na turisticky vyhledávaný Křížový vrch, Rešovské vodopády, hrad Sovinec, arboretum v Pasece, Pradědovou galerii v Jiříkově a zříceninu hradu Rabštejn.


Křížový vrch

Z daleka viditelný Křížový vrch (589 m.n.m) je historickým poutním místem s pozoruhodnou křížovou cestou, tvořenou čtrnácti zastaveními. Pískovcové, do plenéru citlivě zasazené, umělecky velmi cenné plastiky tvaru srdce na dříku nesou fascinující reliéfy s výjevy Pašijových scén. Křížová cesta byla vystavěna v roce 1760 na náklad královského rychtáře Jiřího Gröschelberga z Uničova. Při shromažďování materiálů o křížové cestě se podařilo zjistit, že by autorem mohl být olomoucký sochař Johann Kammereit, nebo jiná olomoucká kamenická dílna. Na zadních stranách "srdcí" jsou vyryta jména pravděpodobně donátorů, kteří přispěli na vybudování tohoto velkolepého kamenického díla. Za povšimnutí také stojí "archaický typ" římských číslic na jednotlivých zastaveních (např. místo dnes používané číslovky IV. je vyryto IIII.) a pravopisná chyba na 14. zastavení.

První zastavení Křížové cesty začíná u jednolodního barokního kostela Panny Marie Sněžné, vysvěceného roku 1758 a pokračuje zvolným stoupáním na vrchol Křížového vrchu, kde vrcholí velkolepou Malou Kalvárií a monumentálním kruhovým výhledem na úrodné roviny Hané na jihu, úpatí Nízkého Jeseníku východně a severovýchodně, Drahanskou vrchovinu severně, Zábřežskou vrchovinu západně, Hanušovickou vrchovinu severozápadně, a vzdálené siluety Orlických hor a Hrubého Jeseníku severně. Od roku 1963 je Státní kulturní památkou a v letech 1987 - 1988 byla zdařile restaurována. Každý rok, první srpnovou neděli se koná slavnostní pouť, na kterou se sjíždění věřící i laici z Česka i zahraničí.

A není to jen překrásným kruhovým rozhledem nabízejícím pohled na hory i roviny. Toto místo je doslova nabito pozitivní energií. Jeho výběr pro umístění křížové cesty nebyl ze strany našich předků jistě náhodný. O Křížovém vrchu se od nepaměti traduje, že na jeho vrcholu je možné spatřit nebeské znamení. Vždy o květné neděli, kdy se objevují vstupy k dosud skrytým pokladům, se nad Křížovým vrchem v místech, kde předchozí noc zářilo souhvězdí Velkého vozu protrhne mrak, a na malou chvíli se ukáže stříbrná spirála jako symbol zrození, vývoje a růstu. Kdo ji prý uvidí, bude podle pověsti obdařen nesmírnou energií a vnitřní silou. V dřívějších dobách sem houfně chodívalo mnoho lidí, protože příběhy těch, kteří spatřili nebeské znamení, a vrátila se jim ztracená síla, se povídaly po celém kraji. Těžko říci, jestli se na obloze, která se na vrcholu Křížového vrchu pomyslně takřka dotýká temene hlavy ukáže mystická spirála, ale jedno je jisté - na Křížovém vrchu panuje zvláštní atmosféra klidu, navozující pocit čehosi věčného, vznešeného a posilujícího. Za zmínku jistě stojí i to, že v případě dobrého počasí je viditelná kaple vystavěná na sv. Hostýně.


Hrad Sovinec

Hrad a stejnojmenná obec Sovinec leží v Nízkém Jeseníku, nedaleko hranic Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Jsou zasazeny do velmi krásné přírody. Z věže hradu a nejvyššího nádvoří je překrásný výhled do okolí. Samotný hrad pochází z období počátku 14. století, kdy jej postavili bratři Pavel a Vok, patřící k rodu pánů z Loučky, ti vlastnili nedaleký a dnes již zaniklý hrádek Mutkov. Panství Sovinec bylo v držení různých šlechtických rodů až do pobělohorských událostí, kdy se stávají majetkem řádu německých rytířů, kteří je vlastní až do příchodu nacistů. Nacisté z hradu vytvořili internační tábor pro francouzské důstojníky. V průběhu osvobozovacích bojů byl hrad podpálen Rudou armádou a zcela vyhořel. V dnešní době je postupně opravován a stává se oblíbeným výletním místem. Jsou zde pořádány jarmarky, akce pro děti, srazy přátel vojenské historie aj.


Rešovské vodopády

  • Rešovské vodopády jsou tvořeny četnými vodními kaskádami říčky Huntavy v malebné kaňonovité soutěsce. Řeka v soutěsce tvoří několik vodopádů, z nichž nejvyšší 7,5m vysoký, je zároveň nejvyšším vodopádem Nízkého Jeseníku. Celá oblast je vyhlášena jako Národní přírodní památka a to především díky unikátnímu ekosystému. Jedná se o pozůstatky původního jedlo-bukového lesa a mechových společenství stinných skal. Za zmínku stojí i bývalý hrádek, který byl vystavěn na soutoku Huntavy a Tvrdkovského potoka, oproti nejvyšší skalní stěně v soutěsce nazývané Soví skála, nebo Čertova stěna. Jednalo se o bezejmenný strážní hrad sloužící k ochraně blízkých rudných dolů.


Dlouhá Loučka

Obec se nachází v severním výběžku rovinaté Hané na křižovatce cest mezi městy Šternberk, Rýmařov a Uničov. Bezprostředně za obcí se však přírodní terén stává členitějším a zvedá se do strmých úbočí Nízkého Jeseníku. První doložená písemná zmínka o obci pochází již z počátku 13. století. V průběhu staletí byla obec v majetku významných šlechtických rodů, po dvě století patřila také řádu německých rytířů. Dokladem bohaté historie obce je původně gotický kostel sv. Bartoloměje a dále pak budova barokního zámku z roku 1709, vystavěná na místě středověké tvrze, zámek bohužel v roce 1985 vyhořel. Za druhé světové války zde byl zřízen internační tábor pro francouzské vojáky. Součástí zámeckého areálu je také krajinářský park s cennými dřevinami. Péče o zeleň a zdravé životní prostředí patří v Dlouhé Loučce k prioritám. Místní části Křivá a Plinkout spolu s Valšovským dolem a nedalekým Přírodním parkem Sovinecko patří díky krásné okolní přírodě a dalekým výhledům mezi oblíbená východiska turistických i cyklistických tras.